Doktor Josef Mengele - Osvětim: Auschwitz - Birkenau
Josef Mengele, známý jako „Anděl smrti“, se zapsal do dějin jako jeden z nejkrutějších nacistických zločinců.
Anděl smrti
Mengele se narodil v roce 1911 v německém městě Günzburg a od mládí se zajímal o medicínu a antropologii. Studoval na prestižních německých univerzitách, kde získal doktorát z medicíny a filozofie. Jeho akademické zázemí a zájem o genetiku ho přivedly k spolupráci s nacistickým režimem, který podporoval myšlenky rasové nadřazenosti a eugeniky.
Příchod do Osvětimi
V roce 1943 se Mengele stal členem SS a byl přidělen do koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau, kde se stal hlavním lékařem. V Osvětimi získal pověst jednoho z nejděsivějších představitelů nacistického lékařského aparátu. Byl zodpovědný za tzv. selekce – proceduru, během které rozhodoval o osudu nově příchozích vězňů. Během selekcí, které probíhaly přímo na rampě, kam dorazily transporty plné lidí, mávnutím ruky rozhodoval, kdo bude okamžitě poslán do plynových komor a kdo bude převezen do tábora k práci nebo na experimenty. Tento chladný a necitelný přístup k lidským životům se stal jeho charakteristickým znakem.
Experimenty na dvojčatech a dalších vězních
Mengeleho posedlost vědou a eugenikou ho vedla k tomu, aby v táboře prováděl sadistické a neetické lékařské experimenty. Nejznámější jsou jeho pokusy na dvojčatech, která byla do Osvětimi cíleně vybírána. V rámci svého „výzkumu“ studoval, jak genetika ovlivňuje fyzické a psychologické vlastnosti lidí. Dvojčata často podroboval bolestivým a nesmyslným operacím bez anestezie, měřil jejich tělesné proporce, vpravoval jim chemikálie do očí, aby změnil jejich barvu, a prováděl pokusy s jejich orgány. V mnoha případech skončily jeho pokusy smrtí nebo trvalým postižením obětí.
Vedle dvojčat se Mengele zaměřoval i na další „odchylky“ od nacistického ideálu rasy. Experimentoval na lidech s genetickými poruchami, fyzickými deformacemi a na těhotných ženách. Jeho výzkum byl zcela bezohledný, vedený ne vědeckou zvědavostí, ale fanatickým zaujetím pro „očištění“ árijské rasy. Mengeleho experimenty byly nejen nelidské, ale i zcela neetické a bez jakéhokoli vědeckého přínosu.
Mengeleho útěk a život po válce
Po osvobození Osvětimi v lednu 1945 se Mengelemu podařilo uprchnout před spojeneckými silami. Krátce se skrýval v Německu a poté se díky falešným dokladům a síti nacistických sympatizantů dostal do Jižní Ameriky, kde se usadil v Argentině, Paraguayi a později v Brazílii. I přes snahy izraelského Mossadu a dalších mezinárodních organizací ho nikdy nechytili, a tak unikl spravedlnosti. Mengele žil v ústraní, pod falešným jménem a vyhýbal se veřejnosti. Zemřel v roce 1979 při plavání u brazilského pobřeží, kde podle všeho dostal infarkt.
Mengeleho dědictví
Mengeleho jméno se stalo synonymem pro zneužívání vědy k politickým a ideologickým účelům. Jeho činy odhalují, jak daleko může člověk zajít v rámci zvráceného režimu, který popírá základní lidská práva a důstojnost. I přesto, že se mu podařilo vyhnout soudu, jeho zločiny byly po válce podrobně zdokumentovány a jeho činy jsou dodnes připomínány jako hrůzný příklad toho, jak může být věda zneužita v rukou tyranie.
Mnozí přeživší Osvětim hovořili o Mengelem s hrůzou a strachem, který rozséval mezi vězni. Jeho pokusy a bezohlednost představovaly jednu z nejděsivějších podob nacistického programu vyhlazování a rasové čistoty. Je důležité si jeho zločiny připomínat, aby se podobné hrůzy již nikdy nemohly opakovat.
Kam dále?
Komentáře
Chcete pomoci naplánovat výlet nebo koupit ubytování? Napište mi mail (vita@polske-maledivy.cz) pomůžu Vám.
Před přidáním dotazu se prosím podívejte jestli už nebyl někde v diskuzi zodpovězen, díky.