Pochod smrti: poslední krutost nacistického režimu
Co byly pochody smrti? Nucené přesuny vězňů z koncentračních táborů, které byly postupně uzavírány nebo evakuovány před postupujícími spojeneckými vojsky.
Pochody smrti
Na přelomu let 1944 a 1945 se nacistická říše hroutila. Spojenecká a sovětská vojska postupovala na všech frontách a nacisté byli nuceni ustupovat. Přesto pokračovala zrůdná mašinérie „konečného řešení“ až do poslední chvíle. Aby zahladili stopy svých zločinů, nacisté likvidovali dokumenty, plynové komory a důkazy o masových vraždách. Například již v roce 1943 byly odstraněny stopy po hromadném vraždění v rámci Akce Reinhard v Treblince, Sobiboru, Belzecu a Majdanku. Na podzim 1944 byly na Himmlerův rozkaz zničeny části tábora Auschwitz, včetně plynových komor, které byly vyhozeny do vzduchu. Osvětim byla osvobozena sovětskou Rudou armádou 27. ledna 1945.
Co byly pochody smrti
Nejsmutnější kapitolou konce války byly tzv. pochody smrti – nucené přesuny vězňů z koncentračních táborů, které byly postupně uzavírány nebo evakuovány před postupujícími spojeneckými vojsky. Nacisté nechtěli dopustit, aby vězni byli osvobozeni, a proto je nutili k nelidským přesunům:
Vězňové byli nuceni pěšky překonávat desítky až stovky kilometrů, často za mrazu a bez dostatečného oblečení.
- Neměli dostatek jídla ani pitné vody.
- Mnozí byli na cestě zavražděni dozorci SS nebo zemřeli na podchlazení a nemoci.
- Část vězňů byla transportována železnicí v přeplněných vagónech, rovněž bez základních potřeb.
Příklady pochodů smrti
Budapešť, listopad 1944 – prosinec 1944: Asi 76 tisíc Židů bylo vyhnáno směrem k rakouské hranici. Tisíce byly zastřeleny nebo zemřely na nemoci a podchlazení. Po dosažení hranice byli vězni rozděleni do různých koncentračních táborů, především do Mauthausenu.
Auschwitz, 18. ledna 1945: Asi 66 tisíc vězňů muselo pěšky pochodovat do Wodzisławi, odkud byli transportováni do dalších táborů, jako byly Gross-Rosen, Buchenwald, Dachau a Mauthausen. Přinejmenším 15 tisíc lidí při tomto přesunu zemřelo.
Další tábory: Pochody smrti byly prováděny také ze Stutthofu, Gross-Rosenu, Buchenwaldu a jejich pobočných táborů. Například z Rehmsdorfu (pobočný tábor Buchenwaldu) bylo 13. dubna 1945 vypraveno 4 340 Židů, ale do Terezína dorazilo jen asi 500.
Rozsah a důsledky
Odhaduje se, že v polovině března 1945 bylo v nacistických koncentračních táborech vězněno asi 700 tisíc lidí, z toho přibližně 200 tisíc žen.
Zhruba čtvrt milionu vězňů zemřelo během pochodů smrti – zavražděno, vyčerpáno hladem, nemocemi nebo podchlazením. Pochody smrti probíhaly až do posledních dní existence Třetí říše, symbolizují nejkrutější stránku konce války a zoufalé pokusy nacistů zahladit své zločiny.
Symbolika pochodů smrti
- Pochody smrti jsou dnes památkou na lidskou krutost a ztrátu lidské důstojnosti, připomínají:
- Nelidskost nacistického režimu a jeho cynické snažení o vyhlazení vězňů.
- Odvahu a utrpení přeživších, kteří často doslova kráčeli na pokraji smrti.
- Důležitost paměti a vzdělávání, aby se podobné hrůzy nikdy neopakovaly.
Filmy a dokumenty na téma pochod smrti
Les Marches de la mort : Printemps 1944-printemps 1945
Obsah filmu: Pod tlakem postupující Rudé armády a Anglo–Američanů se nacisté rozhodli v letech 1944 a 1945 vyklidit řadu koncentračních táborů. Týkalo se to téměř sedmi set tisíc vězňů. Kolony nešťastníků se pak v posledních válečných měsících pohybovaly na území dnešního Polska, Čech, Německa a Rakouska. 250 až 300 tisíc žen a mužů zemřelo na cestě zimou, hladem, žízní, vyčerpáním nebo násilnou smrtí. Obrazový materiál z této etapy nacistického běsnění je spíše vzácností. Důležitým proto zůstávají vzpomínky těch, co přežili. Pochody smrti zůstávají méně známou částí dějin zločinného režimu. S koncem Třetí říše však úzce souvisejí.
Galerie filmu
Přežila jsem pochod smrti (One Survivor Remembers)
Obsah dokumentu: Dokument HBO o odvaze mladé židovky a jejím odhodlání přežít skutečnou noční můru na sklonku druhé světové války.
Příběh Gerdy Weissmanové, polské židovky, o odhodlání čelit nevyslovitelným těžkostem a osobní tragédii. Gerda ve válce ztratila svého bratra, matku a nejlepší přátele, a přesto v sobě našla sílu bojovat s osudem. Po třech letech pobytu v koncentračních táborech, umístěných podél hranic Polska a Německa, byla Gerda spolu s 2 000 ženami poslána na tři měsíce trvající pochod smrti z Polska přes Čechy. Ženy, které nebyly schopny pochodu, byly zastřeleny. V podvečer svých 21. narozenin, Gerdu Weissmanovou a 150 dalších žen, které přežily, osvobodila ve Volarech pěší divize, jejímž členem byl mladý americký voják Kurt Klein. Nyní, po více než padesáti letech přináší Gerda a její manžel Kurt světu pozoruhodný příběh o odvaze a vytrvalosti, využívající autentické zážitky a současné i historické prameny z oblasti Polska a České republiky. „Kurt otevřel dveře do mého života a mé budoucnosti.“ – Gerda Weissmanová
HBO (divize Time Warner International) věnovala peněžitý dar městu Volary na ochranu památky a hrobů žen, které zemřely při pochodu smrti. Dar převzal starosta města Volary, pan Svatopluk Vokurka.
Informace o dokumentu na csfd.cz
Pochod smrti
- Pochod smrti 2025
- Pochod smrti Mapa
- Pochod smrti Opava
- Pochod smrti 1945
- Pochod smrti délka
- Pochod smrti Volary
- Pochod smrti film
- Pochod smrti Vimperk
Komentáře
Nemusíš psát celé jméno stačí křestní nebo přezdívka. Vaše emaily nikde neukládáme, proto po Vás nechceme souhlas se zpracováním osobních údajů. Před přidáním dotazu se prosím podívejte jestli už nebyl někde v diskuzi zodpovězen, díky.


